Keporkak uvízlý v rybářských sítích v Baltském moři čelí pomalé smrti, upozorňují ochranáři přírody. Velryba byla spatřena 15. prosince 2024 u břehů Švédska se sítěmi omotanými kolem těla a ploutví.
Záchranná operace v plném proudu
Švédští mořští biologové zahájili záchrannou operaci okamžitě po objevení keporkaka. Podle odhadů má velryba kolem ploutví a ocasní části omotáno více než 200 metrů rybářských sítí. Tým ze Švédského muzea přírodních věd pracuje společně s pobřežní stráží na osvobození zvířete.
«Keporkaci dokáží zadržet dech až 45 minut, ale zamotání do sítí jim výrazně ztěžuje pohyb a lov potravy,» uvedl vedoucí záchranné operace Lars Andersson.
Kontekst
Keporkaci jsou v Baltském moři vzácní hosté — do těchto vod se dostávají obvykle během migrace ze severního Atlantiku. Populace keporkaků se v posledních 30 letech zotavuje díky mezinárodní ochraně, jejich počet vzrostl ze 2 000 na současných 80 000 jedinců. Problém zamotávání velryb do rybářských sítí však představuje rostoucí hrozbu — ročně takto uhyne odhadem 300 000 kytovců celosvětově.
Думки та оцінки
Na думку Dr. Petra Novotného, mořského biologa z České akademie věd, «každé zamotání velryby představuje závod s časem, protože zvíře postupně slábne a ztrácí schopnost se samo vyprostit.»
Podle hodnocení WWF, organizace se 50letou zkušeností s ochranou mořských savců, představují ztracené rybářské sítě jednu z největších hrozeb pro velryby v severních mořích.
Představitel Švédské agentury pro mořské a vodní hospodářství Magnus Eriksson konstatoval: «Potřebujeme lepší koordinaci mezi rybáři a ochranáři, aby se podobným případům dalo předcházet.»
Что далее
Záchranná operace bude pokračovat v příštích dnech, přičemž úspěch závisí na povětrnostních podmínkách a stavu velryby. Švédské úřady zároveň zahájily vyšetřování původu sítí a zvažují zpřísnění pravidel pro označování rybářského vybavení v Baltském moři.
Kontekst
Keporkaci jsou v Baltském moři vzácní hosté — do těchto vod se dostávají obvykle během migrace ze severního Atlantiku. Populace keporkaků se v posledních 30 letech zotavuje díky mezinárodní ochraně, jejich počet vzrostl ze 2 000 na současných 80 000 jedinců. Problém zamotávání velryb do rybářských sítí však představuje rostoucí hrozbu — ročně takto uhyne odhadem 300 000 kytovců celosvětově.
Думки та оцінки
Na думку Dr. Petra Novotného, mořského biologa z České akademie věd, «každé zamotání velryby představuje závod s časem, protože zvíře postupně slábne a ztrácí schopnost se samo vyprostit.»
Podle hodnocení WWF, organizace se 50letou zkušeností s ochranou mořských savců, představují ztracené rybářské sítě jednu z největších hrozeb pro velryby v severních mořích.
Představitel Švédské agentury pro mořské a vodní hospodářství Magnus Eriksson konstatoval: «Potřebujeme lepší koordinaci mezi rybáři a ochranáři, aby se podobným případům dalo předcházet.»
Často kladené otázky
Jak dlouho může keporkak přežít zamotaný v sítích?
Keporkak zamotaný v sítích může přežívat několik dní až týdnů, ale postupně slábne kvůli omezené možnosti lovu potravy a stresu.
Jsou keporkaci v Baltském moři běžní?
Ne, keporkaci jsou v Baltském moři vzácní. Objevují se zde obvykle během migrace ze severního Atlantiku, většinou v létě a na podzim.
Kolik velryb ročně uhyne kvůli rybářskim sítím?
Podle odhadů ochranářů ročně uhyne kvůli zamotání do rybářských sítí približne 300 000 kytovců po celém světě.
Jak probíhá záchrana zamotané velryby?
Záchrana vyžaduje specializovaný tým, který opatrně odřezává sítě pomocí speciálních nástrojů, aniž by poranil velrybu nebo ohrozil záchranáře.