Řeholní bratři žijí v klášterech podle přísných pravidel, přičemž trapisté dodržují zvláště striktní režim samoty a ticha. V České republice působí více než 15 různých řeholních komunit s odlišnými hábity a tradicemi.
Historie řeholního života v Česku
Řeholní komunity mají v českých zemích tradici sahající až do 10. století. Po roce 1989 se řada klášterů obnovila, dnes v nich žije přibližně 800 řeholníků a řeholnic. Benediktini v Břevnově například obnovili svou činnost v roce 1990 po 41 letech nucené přestávky.
Rozdíly mezi řeholními řády
Každý řád má specifické hábity a pravidla. Františkáni nosí hnědé hábity se šňůrou, cisterciáci bílé, dominikáni černobílé. Trapisté, nejpřísnější větev cisterciáků, dodržují pravidlo mlčení a žijí z vlastní práce na polích a v dílnách. Jejich den začína ve 3:15 ráno modlitbou.
Současnost a budoucnost klášterů
Mladí muži stále vstupují do řeholního života, ačkoliv v menších počtech než v minulosti. Průměrný věk vstupu do noviciátu je 28 let. Kláštery se dnes věnují nejen modlitbě, ale také vzdělávání, sociální práci a hospodářské činnosti.
Často kladené otázky
Kolik řeholních komunit působí v České republice?
V České republice působí více než 15 různých řeholních komunit s celkem přibližně 800 členy.
V kolik hodin začíná den u trapistů?
Trapisté začínají svůj den ve 3:15 ráno ranní modlitbou, následují další modlitby během dne.
Jaký je průměrný věk vstupu do řeholního života?
Průměrný věk mužů vstupujících do noviciátu je 28 let.
Kdy se obnovil klášter v Břevnově?
Benediktinský klášter v Břevnově obnovil svou činnost v roce 1990 po 41 letech nucené přestávky.