Sociální psycholog Barry Schwartz ve své nejnovější knize Choose Wisely: Rationality, Ethics, a The Art of Decision-Making z roku 2024 tvrdí, že hledání nejracionálnější volby je předem odsouzeno k neúspěchu. Americký odborník, který se rozhodováním zabývá více než 20 let, zpochybňuje dominantní teorii racionální volby.
Krize rozhodování v moderní společnosti
Schwartz identifikuje dva hlavní problémy současného přístupu k rozhodování. První je rozhodovací paralýza — stav, kdy nadbytek možností vede k neschopnosti se rozhodnout. Druhý problém představují nekonečné pochybnosti po přijetí rozhodnutí, které psycholog označuje za typický jev 21. století.
Ve své práci dlouhodobě propojuje poznatky z psychologie a ekonomie, přičemž hledá průsečíky mezi behaviorální vědou a společností. Jeho výzkum ukazuje, že každý člověk denně činí průměrně 35 000 rozhodnutí různé závažnosti.
Teorie racionální volby pod lupou kritiky
Psycholog se vymezuje proti takzvané teorii racionální volby, která podle něj dominuje akademickému i populárnímu diskurzu. Tato teorie vycházející z ekonomických principů tvrdí, že nejlepší volba je ta nejracionálnější. Schwartz však argumentuje, že tento přístup ignoruje emocionální a sociální aspekty rozhodování.
V rozhovoru pro podcast A Slight Change of Plans vysvětlil, že moderní společnost vytváří iluzi, že více možností automaticky znamená lepší výsledky. Realita je však opačná — psychologické studie prokazují, že nadbytek voleb často vede k nespokojenosti a stresu.
Alternativní přístupy k rozhodování
Schwartz navrhuje nahradit obsesi s rationalitou komplexnějším přístupem, který zahrnuje etické hodnoty a intuici. Podle jeho výzkumů z posledních 15 let lidé, kteří kombinují racionální analýzu s emocionálním vnímáním, dosahují spokojenějších výsledků.
Psycholog také doporučuje techniku «dostatečné volby» místo hledání té «nejlepší». Tento přístup spočívá v definování minimálních kritérií uspokojení a přijetí první možnosti, která je splňuje.
Kontext
Schwartz navazuje na svou průlomovou práci z roku 2004 «The Paradox of Choice», která poprvé systematicky popsala negativní dopady nadměrné volby na psychické zdraví. Od té doby se téma rozhodovací paralýzy stalo jedním z nejdiskutovanějších aspektů moderní společnosti. Nárůst možností v oblasti spotřeby, kariéry i osobního života vytvořil podle odborníků nový typ stresu, který předchozí generace neznaly. Současný výzkum ukazuje, že průměrný supermarket nabízí více než 50 000 různých produktů, což je desetinásobek oproti roku 1980.
Názory a hodnocení
Na názory Schwartze reagují další odborníci z oblasti behaviorální psychologie. Podle profesora Daniela Kahnemana z Princeton University představuje Schwartzův přístup důležitý krok k humanizaci rozhodovacích procesů v éře digitální transformace.
Sociolog Zygmunt Bauman z University of Leeds považuje paralýzu rozhodování za typický projev «tekuté modernity», kde tradiční struktury přestaly poskytovat jasné návody pro životní volby. Ekonomka Sheena Iyengar z Columbia Business School dodává, že Schwartzovy závěry potvrzují potřebu redesignu způsobu, jakým společnost prezentuje možnosti svým členům.
Často kladené otázky
Co je rozhodovací paralýza podle Schwartze?
Rozhodovací paralýza je stav, kdy nadbytek možností vede k neschopnosti se rozhodnout. Schwartz ji popisuje jako moderní fenomén způsobený přemírou voleb v současné společnosti.
Jak překonat rozhodovací paralýzu?
Schwartz doporučuje techniku ‘dostatečné volby’ — definovat minimální kritéria uspokojení a přijmout první možnost, která je splňuje, místo hledání té ‘nejlepší’.
Proč teorie racionální volby podle Schwartze nefunguje?
Teorie racionální volby ignoruje emocionální a sociální aspekty rozhodování. Schwartz tvrdí, že kombinace racionální analýzy s intuicí vede k spokojenějším výsledkům.
Kolik rozhodnutí denně podle výzkumů činíme?
Podle Schwartzova výzkumu činí každý člověk průměrně 35 000 rozhodnutí různé závažnosti denně, což výrazně převyšuje kapacitu lidského mozku pro racionální zpracování.